Kdo by nevzpomínal rád na dovolenou a netěšil se na další? Každý z nás to určitě aspoň trochu takhle cítí. Dovolenou máme rádi, a to kvůli tomu, že můžeme dělat víc toho, co jindy nemůžeme, na co jindy nemáme dost času, a nemusíme si plnit tolik povinností. Dovolené jsou skvělé, a proto se nám teď po nich stýská, když jsou za námi. A třeba se těšíme na Vánoce, kdy zase třeba trochu dovolené bude a my si zase odpočineme. Ale než se volna dočkáme, bude tu ještě hodně nudných všedních dní. Kdy vstáváme a jako mátohy chodíme do práce, tady se namáháme a pak zase jdeme často až potmě domů. Kde to teď nebude obzvlášť ono, kvůli panující drahotě, kdy spoustu z nás nečeká doma ani dost tepla, ani jiné vymoženosti.
V létě bylo třeba někde u moře mnohem líp než teď a tady. I když se třeba počasí zrovna nevyvedlo, bylo to lepší než dneska, kdy už můžeme na dovolenou většinou zapomenout. Ale určitě zase někdy nějaká další dovolená přijde. Určitě se jí dočkáme a zase si jí užijeme. Třeba u nás, ale třeba i v cizině, třeba blízko, ale klidně i daleko. Jak chceme. A jak si to můžeme dovolit. Někdo někam poletíme, někdo radši někam vyrazí pěšky, někdo pojede autem, autobusem nebo vlakem.
A co budeme o příští dovolené zase dělat? To, co máme rádi. V zimě třeba lyžovat, sáňkovat, stavět sněhuláky, koulovat se, prostě užívat si zimní radovánky. Které k dovolené našich lidí taky patří. I tak může pro kohokoliv vypadat dovolená. I když pro mě ne, já mám radši teplíčko. Ale ani v zimě nesedím jenom tak s rukama v klíně doma. A tak se možná někde na dovolené potkáme. A možná si jí užijeme spolu, i když třeba nebudeme vědět, kdo jsme kdo. Vždyť to není vůbec moc důležité. Lidi můžou trávit dovolenou, s kým chtějí, s kým je jim dobře. A to o dovolené většinou je. A snad nám jí nic nežádoucího nezkazí.